Francouzi prý považují Éguisheim za nejhezčí městečko Alsaska. Zjevně nejsou žádní blbci a vědí co říkají. Tenhle klenot plný do kruhu uspořádaných hrázděných domů a domečků hravě strčí do kapsy proláklý Colmar. Zajímavostí je dvojprstenec uzounkých uliček kolem bývalých hradeb, kde jsou ty nejmenší domečky jeden vedle druhého. Dvojitý prstenec je ale pravidelně propojený úzkými mezerkami mezi domky, což bylo zřejmě záměrem, ale důvod je nám zatím utajen.
P. S., aneb AI ví vše:
Tyto úzké, přibližně půlmetrové mezery mezi středověkými hrázděnými domky v alsaském Éguisheimu (a obecně v tradiční alsaské architektuře) se v místním nářečí nazývají Schlupf. Sloužily především ke třem zásadním účelům:
• Protipožární ochrana (hlavní funkce): Volný prostor fungoval jako primitivní, ale účinná protipožární bariéra (tzv. coupe-feu). Pokud v jednom z dřevěných, slaměnou hlínou vymazaných domů vypukl požár, tato proluka bránila přímému a okamžitému přenosu plamenů na sousední stavbu.
• Ochrana proti vlhkosti a hnilobě: Hrázděné domy (Fachwerk) postavené ze dřeva a hlíny potřebovaly neustále „dýchat“. Mezera umožňovala volné proudění vzduchu a rychlé vysychání stěn po dešti, což chránilo nosné dřevěné trámy před hnilobou a plísněmi.
• Odtok dešťové vody: Úzké uličky sloužily také jako přirozený svod pro dešťovou vodu ze střech, která tak stékala mimo obytné prostory domů.
Když se vynadíváme donasyta, pokračujeme vinicemi do Wettolsheimu a Wintzenheimu.
Žádné komentáře:
Okomentovat