Slavnosti květů

Každé jaro, když rozkvetou ovocné stromy místních sadů, vyrážejí cyklisti na okruh přes ovocnářství v krajině pod Sedlem. Bohužel nás tato bohulibá a okulibá akce vždycky nějak minula, protože aktivit na začátku května bývá každoročně spousta.

Do ročníku 2026 jsme ale se sousedy nastoupili s veškerou parádou a byla to po všech stránkách povznášející akce. Sjezdem přes louky, kolem Sedla po červené turistické až na výchozí bod v Soběnicích. Překvapilo nás opravdu veliké množství účastníků, ale protože jsme tu byli včas, mohli jsme vyrazit na trasu před pelotonem. Na všech zastávkách, kde nás čekaly milé úsměvy a dobroty k ochutnání, jsme tak byli skoro sami a nic nám nerušilo sobotní prosluněnou a rozkvetlou pohodu.

Ze Soběnic vedla trasa přes Horní Nezly, Kotelice a Dolní Týnec do Třebušína. Pak na západ do Chudoslavic a Žižkovou stezkou Zemí hradů do Těchobuzic a Ploskovic. Z ochutnaných dobrot cestou nutno vyzdvihnout zejména dortíky v Třebušíně, škvarkovou pomazánku, koláčky a štrůdly v Těchobuzicích, palačinky s meruňkovou marmeládou a hlavně nedostižný cider, obojí z Ploskovic.

Cesta zpět kolem Malého Sedla byla trochu divočejší a vyzkoušeli jsme terénní schopnosti kol i jezdců. Celkově ale za jedničku s hvězdičkou na celé trase cca 45 km dlouhé. Zdravíme sousedy - spolujezdce, i všechny ostatní účastníky rozkvetlého zájezdu.

(odkaz mapy vede na detailní záznam skutečné trasy)

Jarní České středohoří

Je jaro. Toulky přírodou jsou teď obzvláště malebné a poletování pylových zrn obzvláště intenzivní. Dnes jsme se vydali na kolech do kopečků Českého středohoří. 

Z vesničky Lukov sjezdem po rozkvetlých loukách a dál naplánovaným okruhem kolem Hradišťanu směrem západním na Červený Újezd, zatáčkou doleva a východní trasou na Dřevce, Skalici, kolem Solanské hory do Děkovky a Vratislavi. Pak zasloužená občerstvovací zastávka v Kocourově a finální úsek Milešov, Březina a kolem Štěpánovské Hory zpátky do Lukova. Celkem 33 km trochu terénem, ale hlavně s divokrásnými výhledy na svěží zeleň luk přizdobenou petrklíči a pampeliškami, čerstvě se ozeleňující kopce a všudypřítomné rozkvetlé ovocné stromy vůkol. Nádhera...

(odkaz mapy vede na detailní záznam skutečné trasy)

Rujána - cestou tam

Z Ústí to máme přes 550 km. Občas tedy zastavíme na protažení. První zastávka je u zámku Moritzburg, abychom okoukli Popelčin střevíček. Ten pamětní z mosazi vyvedený byl mimochodem dobrá dvaačtyřicítka, takže by padnul na nožku úplně každé, i Droběně.

Taky obhlížíme dlouhou řadu koňských povozů, které před zámkem čekají spořádaně ve frontě za sebou na své zákazníky. A postupně se ve frontě posunují - úplně přesně jako taxíky na letišti.

Rujána - plán

Jako obvykle si naplánujeme nějaké cíle, abychom pak navštívili jiné. Na Rujáně by šlo:

• prohlédnout si historický Stralsund,
• zastavit se u 160 m vysokých útesů Königsstuhl v národním parku Jasmund,
• navštívit přístavní Sassnitz, historické město Putbus, zámek Spyker i letovisko Prora,
• obletět dronem lovecký zámeček Granitz,
• zajít na ranní rybí trhy,
  
• projet se podél pláží i lesů v letoviscích Binz, Göhren a Sellin (zde prosím nezapomenout na krásnou mostní stavbu na pláži - viz foto níže),
• zavítat k mysu Arkona, kde jsou vojenské bunkry, majáky i slovanské hradiště.

Pěkně sepsané tipy na zajímavá místa Rujány (skoro všechna výše uvedená), jsme našli na blogu Nebuď vorvaň!. Podobné informace se spoustou fotek jsou i na webu Pájuška na cestách. Mimochodem, ten vorvaní blog je doslova napěchován cestami všude možně po světě, skoro je nám až stydno, že jsme toho ve srovnání s autory navštívili tak málo.

Kousek od Rujány je i jezero Müritz s čistou vodou a na vedlejším jezeře u městečka Mirow Schlossinsel, tedy zámecký ostrov.

Rujána

Už delší dobu si říkáme, že v letních vedrech, která nás s globálním oteplováním stále více stíhají, je dobrým cílem pobřeží Baltu. Proto letos v červenci jedeme na Rujánu a bereme s sebou naše nová elektrokola. Ne že by je na rovinkách člověk potřeboval (jsou vlastně spíš na škodu), ale musíme je po tyrolských kopečkách vyzkoušet i v jiných situacích. 

Ubytování máme ve vesničce Thesenvitz, odkud budeme cestovat na všechny strany. Třeba i na severovýchod do národního parku Jasmund, památky UNESCO (kterážto ale není památkou kvůli svým křídovým útesům, ale kvůlivá bukovým lesům). Mimochodem, ubytování v Thesenvitz se na Airbnb jmenuje "Ve stáji", tak jsme trochu zvědaví, kdo všechno tam s námi bude pobývat, jestli vedle oslíka a volka i Pepa s Maruškou.

Bautzen aneb Budyšín

Yvety šestadvacáté narozeniny a volné čtyři dny nás zavály do lužickosrbského německého Budyšína. A všechno zde bylo luxusní. Město, okolí, počasí a hlavně ubytování v barokním paláci vybaveném dobovým nábytkem, na kterém se na rozdíl od expozic zámků normálně sedělo a spalo. Skromný byt měl 120 m² se třemi místnostmi, koupelničkou zvící obýváku běžných bytů, 4 divany, 9 stoly, 5 komodami a 21 dobovými židlemi a křesly. Často jsme se vzájemně ztratili a pokřikovali bytečkem pro znovunalezení.

Adršpašsko teplické skály

Prodloužený víkend v nádherném skalním městě a jeho okolí. Soustředíme se na hledání cest a míst mimo hlavní tahy, kde reálně hrozí ušlapání davy polsky mluvících turistů.

Nezapomenutelná byla i cesta domů přes Kuks a Jičín. Zvláště pak kopeček s kapličkou nad Jičínem.